Reklama a právo

Nekalosoutěžní jednání

(1) Nekalou soutěží je jednání v hospodářské soutěži nebo v hospodářském styku, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům. Nekalá soutěž se zakazuje.
(2) Nekalou soutěží podle odstavce 1 je zejména:

• a) klamavá reklama.
• b) klamavé označování zboží a služeb,
• c) vyvolávání nebezpečí záměny,
• d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele,
• e) podplácení,
• f) zlehčování,
• g) srovnávací reklama,
• h) porušování obchodního tajemství,
• i) ohrožování zdraví spotřebitelů a životního prostředí.

Klamavá reklama

Tato skutková podstata je vymezena v § 45 obchodního zákoníku jako šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů.

Za šíření údajů se podle zákona považuje sdělení mluveným nebo psaným slovem, tiskem, vyobrazením, fotografií, rozhlasem, televizí či jiným sdělovacím prostředkem.

Podle výslovné zákonné úpravy může být klamavým i údaj, který je sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl. Nelze proto uspět pouze s námitkou pravdivosti šířených údajů, aniž by šířené skutečnosti byly posouzeny v širším kontextu.

Klamavé označení zboží a služeb

Podle § 46 obchodního zákoníku se klamavým označením zboží a služeb rozumí každé označení, které je způsobilé vyvolat v hospodářském styku mylnou domněnku, že jím označené zboží nebo služby

• pocházejí z určitého státu, určité oblasti či místa nebo
• od určitého výrobce, nebo
• že vykazují zvláštní charakteristické znaky nebo zvláštní jakost.

Přitom je nerozhodné, zda označení bylo uvedeno bezprostředně na zboží, obalech, obchodních písemnostech apod. Rovněž je nerozhodné, zda ke klamavému označení došlo přímo nebo nepřímo a jakým prostředkem se tak stalo.

Klamavým označením je i takové nesprávné označení zboží nebo služeb, k němuž je připojen dodatek sloužící k odlišení od pravého původu, jako výrazy „druh“, „typ“, „způsob“ a označení je přesto způsobilé vyvolat o původu nebo o povaze zboží či služeb mylnou domněnku.

Klamavým označením však není uvedení názvu, který se v hospodářském styku již všeobecně vžil jako údaj sloužící k označování druhu nebo jakosti zboží, ledaže by k němu byl připojen dodatek způsobilý klamat o původu, jako např. „pravý“, „původní“ apod.

Vyvolání nebezpečí záměny

Pod tento pojem zahrnuje obchodní zákoník:

• užití firmy nebo názvu osoby nebo zvláštního označení podniku užívaného již po právu jiným soutěžitelem,
• užití zvláštních označení podniku nebo zvláštních označení či úpravy výrobků, výkonů nebo obchodních materiálů podniku, které v zákaznických kruzích platí pro určitý podnik nebo závod za příznačné (např. i označení obalů, tiskopisů, katalogů, reklamních prostředků),
• napodobení cizích výrobků, jejich obalů nebo výkonů, ledaže by šlo o napodobení v prvcích, které jsou již z povahy výrobku funkčně, technicky nebo esteticky předurčeny, a napodobitel učinil veškerá opatření, která od něho lze požadovat, aby nebezpečí záměny vyloučil nebo alespoň podstatně omezil.

Všechna výše uvedená jednání jsou však nekalosoutěžní pouze za předpokladu, že jsou způsobilá vyvolat nebezpečí záměny nebo klamnou představu o spojení s podnikem, firmou, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele.

Na rozdíl od skutkové podstaty klamavého označení zboží či služeb zde tedy nejde o nebezpečí, že se bude spotřebitel mylně domnívat, že jde o výrobky z určité oblasti, od určitého výrobce nebo mající určité vlastnosti, ale o nebezpečí vyvolání záměny či vytvoření mylné představy o spojení s podnikem, tedy že spotřebitel zamění výrobky jednoho podniku s výrobky jiného podniku.

Ochrana poskytovaná obchodním zákoníkem se v tomto případě částečně překrývá s ochrannou poskytovanou průmyslovými právy (vynálezy, ochranné známky apod.), existence těchto práv však není podmínkou pro uplatnění práva na ochranu před nekalosoutěžním jednáním.

Parazitování na pověsti

Parazitováním je využívání pověsti podniku, výrobků nebo služeb jiného soutěžitele s cílem získat pro výsledky vlastního nebo cizího podnikání prospěch, jehož by soutěžitel jinak nedosáhl.

Předmětem ochrany podle § 48 obchodního zákoníku je tedy pověst podniku, výrobků nebo služeb soutěžitele. Jiným soutěžitelům toto ustanovení zakazuje jakkoli existující pověsti využívat, čímž dochází k částečnému překrytí s ostatními skutkovými podstatami, které zcela zřejmě také využívají pověsti jiného soutěžitele či jeho výrobků a služeb (např. vyvolání nebezpečí záměny).

Využití pověsti se musí týkat pouze podniku, výrobků nebo služeb. Jakékoli jiné hodnoty tímto ustanovením postižitelné nejsou.

Podplácení

Podplácením ve smyslu obchodního zákoníku je jednání, jímž:

• soutěžitel osobě, která je členem statutárního nebo jiného orgánu jiného soutěžitele nebo je v pracovním či jiném obdobném poměru k jinému soutěžiteli, přímo nebo nepřímo nabídne, slíbí či poskytne jakýkoliv prospěch za tím účelem, aby jejím nekalým postupem docílil na úkor jiných soutěžitelů pro sebe nebo jiného soutěžitele přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu v soutěži, anebo
• osoba uvedená v předchozím odstavci přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo přijme za stejným účelem jakýkoliv prospěch.

Jednáním postihovaným prostřednictvím této skutkové podstaty je tedy snaha o získání nekalým způsobem přednosti či jiné neoprávněné výhody na úkor jiných soutěžitelů. Není přitom rozhodující, zda soutěžitel, který nabídnul, slíbil nebo poskytl úplatek chtěnou přednost nebo jinou neoprávněnou výhodu skutečně získal.

Zlehčování

Zlehčováním je jednání, jímž soutěžitel uvede nebo rozšiřuje o poměrech, výrobcích nebo výkonech jiného soutěžitele nepravdivé údaje způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu.

Zlehčováním je i uvedení a rozšiřování pravdivých údajů o poměrech, výrobcích či výkonech jiného soutěžitele, pokud jsou způsobilé tomuto soutěžiteli přivodit újmu. Nekalou soutěží však není, byl-li soutěžitel takovému jednání okolnostmi donucen (oprávněná obrana).

Srovnávací reklama

Srovnávací reklamou je jakákoliv reklama, která výslovně nebo i nepřímo identifikuje jiného soutěžitele anebo zboží nebo služby nabízené jiným soutěžitelem.

Vzhledem k tomu, že srovnávací reklama obsahuje přímý nebo nepřímý odkaz na konkrétního soutěžitele nebo produkt, je způsobilá přivodit značnou újmu. Proto zákon podrobně stanoví, za jakých podmínek je srovnávací reklama přípustná.

Srovnávací reklama je přípustná, jen pokud:

• není klamavá nebo neužívá klamavé obchodní praktiky podle zvláštního právního předpisu,
• srovnává jen zboží nebo služby uspokojující stejné potřeby nebo určené ke stejnému účelu,
• objektivně srovnává jeden nebo více základních znaků daného zboží nebo služeb, které jsou pro ně důležité, ověřitelné a charakteristické, mezi nimiž může být i cena,
• nevede k vyvolání nebezpečí záměny na trhu mezi tím, jehož výrobky nebo služby reklama podporuje, a soutěžitelem nebo mezi jejich podniky, zbožím nebo službami, ochrannými známkami, firmami nebo jinými zvláštními označeními, která se pro jednoho nebo druhého z nich stala příznačnými,
• nezlehčuje nepravdivými údaji podnik, zboží nebo služby soutěžitele ani jeho ochranné známky, firmu či jiná zvláštní označení, která se stala pro něj příznačnými, ani jeho činnost, poměry či jiné okolnosti, jež se jej týkají,
• se vztahuje u výrobků, pro které má soutěžitel oprávnění užívat chráněné označení původu, vždy jenom na výrobky se stejným označením původu,
• nevede k nepoctivému těžení z dobré pověsti spjaté s ochrannou známkou soutěžitele, jeho firmou či jinými zvláštními označeními, která se pro něj stala příznačnými, anebo z dobré pověsti spjaté s označením původu konkurenčního zboží, a
• nenabízí zboží nebo služby jako napodobení nebo reprodukci zboží nebo služeb označovaných ochrannou známkou nebo obchodním jménem nebo firmou.

Jakékoli srovnání odkazující na zvláštní nabídku musí jasně a jednoznačně uvést datum, ke kterému tato nabídka končí, nebo musí uvést, že bude ukončena v závislosti na vyčerpání zásob nabízeného zboží nebo služeb. Jestliže zvláštní nabídka nezačala ještě působit, musí soutěžitel také uvést datum, jímž začíná období, v němž se uplatní zvláštní cena nebo jiné zvláštní podmínky.

Porušení obchodního tajemství

Porušováním obchodního tajemství je jednání, jímž jednající jiné osobě neoprávněně sdělí, zpřístupní, pro sebe nebo pro jiného využije obchodní tajemství, které může být využito v soutěži a o němž se dověděl:

• tím, že mu tajemství bylo svěřeno nebo jinak se stalo přístupným (např. z technických předloh, návodů, výkresů, modelů, vzorů) na základě jeho pracovního vztahu k soutěžiteli nebo na základě jiného vztahu k němu, popřípadě v rámci výkonu funkce, k níž byl soudem nebo jiným orgánem povolán,
• vlastním nebo cizím jednáním příčícím se zákonu.

Jistou zvláštností této skutkové podstaty je, že porušení obchodního tajemství se může dopustit i osoba, která není soutěžitelem ve shora uvedeném smyslu. Může se jednat o osobu, která se o obchodním tajemství dozvěděla přímo od soutěžitele, a to například v rámci pracovněprávního nebo jiného vztahu.

Obchodním tajemstvím, které je chráněno tímto ustanovením se rozumí obchodní tajemství ve smyslu § 17 obchodního zákoníku, který jej definuje jako veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají skutečnou nebo alespoň potenciální materiální hodnotu, nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné, mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.

Ohrožování zdraví a životního prostředí

Ohrožováním zdraví a životního prostředí je jednání, jímž soutěžitel zkresluje podmínky hospodářské soutěže tím, že provozuje výrobu, uvádí na trh výrobky nebo provádí výkony ohrožující zájmy ochrany zdraví anebo životního prostředí chráněné zákonem, aby tak získal pro sebe nebo pro jiného prospěch na úkor jiných soutěžitelů nebo spotřebitelů.

Podstatnými znaky skutkové podstaty ohrožování zdraví a životního prostředí jsou tedy:

• existence výrobků nebo služeb ohrožujících zdraví nebo životní prostředí a současně
• zkreslování podmínek hospodářské soutěže.